Založení firmy je diametrálně odlišné u fyzických a právnických osob

Ačkoliv za první republiky bylo podnikání naprosto běžné, musela se celá republika po roce 1989 přizpůsobit novému životnímu stylu a odlišným podmínkám. Každý, kdo chtěl v té době začít podnikat, (a platí to pochopitelně i dnes), musel požádat o živnostenské oprávnění. To se týká jak osob fyzických, tak i právnických.

Fyzická osoba

Tou rozumíme podnikatele živnostníka, jehož činnost je vztažena výhradně na jeho fyzickou osobu. Postačí k tomu:
· Registrační formulář, který je pro všechny živnostníky jednotný.
· Doložit uhrazení správního poplatku ve výši jednoho tisíce korun.
· Doložit písemné prohlášení vlastníka objektu (bytové prostory, nebytové prostory, technické zázemí, výrobní hala, sklad, pozemek, garáž apod.), že souhlasí s umístěním provozovny a s užíváním těchto prostor pro podnikatelský záměr. Je k tomu zapotřebí úředně ověřený podpis.
V podstatě vám postačí pouze tyto tři podmínky, které fyzické osoby zvládnou vyřídit během dvou dnů. Osvědčení o živnostenském oprávnění je vydáváno zpravidla do 5 pracovních dnů, maximálně do měsíce. Tento proces je tedy velmi rychlý, finančně i časově nenáročný.

Právnická osoba

Tam je rozjetí podnikání mnohem složitější. Předně je třeba založit společnost, buď akciovou společnost, nebo tzv. eseróčko. U společností s ručením omezeným, což je častější případ, je třeba nejprve notářský zápis, pak se žádá o živnostenské oprávnění, a nakonec o zápis do obchodního rejstříku. Správní poplatky se mnohonásobně navyšují a především jde o poměrně obsáhlý a náročný, zdlouhavý administrativní proces. Často se stává, že změny v legislativě mohou vyřizování značně protáhnout, a tak je mnohdy výhodné využít služeb advokáta, nebo založení firmy jako službu poskytovanou za úplatu.
Notář bude po vás požadovat vytvořit společenskou smlouvu, případně zakladatelskou listinu. K té budete muset uvádět následující údaje
· Název obchodní společnosti – ten se nesmí shodovat s jinou již založenou společností, název nesmí být klamavý, měl by působit jednoznačně a výstižně. Stanovení názvu se zdá být na první pohled snadným krokem, jak se však v praxi ukázalo, řadě firem rejstříkový soud jejich názvy zamítne.
· Stanovení sídla společnosti – povinností právnické osoby je do obchodního rejstříku zanést sídlo podnikání. V této souvislosti je vyžadován výpis z katastru a souhlas vlastníka nemovitosti.
· Osobní údaje o všech společnících, jejich poměr kapitálového vkladu, tedy podíl na fungování samotné společnosti.
· Vklad základního kapitálu může být buď symbolický 1 Kč, ale většinou se doporučuje minimální výše vkladu 200 tisíc korun. Pro tento vklad je třeba zřídit bankovní účet.
· Určení osoby jednatele (hospodáře firmy), poskytnout údaje o správci vkladu a dalších nepeněžitých vkladech, což jsou např. nemovitosti. V tomto případě jde o určení znalce, který provede ocenění nemovitého majetku, přičemž je znalec vždy jmenován soudem.